Je 15.3.2020 a na naši zemi padá doba „zastavení se“. Každého z nás vir zastihl někde, nějak a každého z jiného důvodu. Jak zastihl firmy? Některé se rozběhly ještě rychleji, firma na výrobu bazénů nestačila přijímat zakázky. Jak jinak, když lidé zůstali uvízlí na zahradách?Porto se zastavilo, zcela.
Ohromná část národa se přesunula do online světa. Proč ne my? Něco nás zastavilo. Něco hluboko v srdci. A to něco je touha mít fyzický autentický kontakt s lidmi. My jsme zjistili, že pokud bychom měli vzdělávat online, raději půjdeme pracovat tam, kde stále živí lidé jsou. A tak jsme čekali, odpočívali, povzbuzovali naše klienty a nakonec zjistili, že to byla naše cesta. Ne ta nejlepší pro všechny, ale ta naše.
Jsme ve věku, kdy nelze online svět odmítat, on tu je a má svá úžasná pozitiva. Náš online akt se odehrál v rámci mailového seriálu vůči klientům během 6 týdnů a stmelil náš rybník, kde kotví už toliko lodí. A nakonec….dostali jsem potvrzení, že opravdu naši klienti potřebují za námi jezdit naživo.
Jediné, co nám chybělo bylo fyzické objetí od druhého. A tak nás to zavedlo k zamyšlení, jak moc a často objímáme sami sebe. A tohle zamyšlení nám tento malinký vir dal…