PRACOVNÍ MOTIVACE

Tento vlak v roce 1995 započal cestu k mému trvalému pracovnímu naplnění. Jede z Osla do Bergenu.
Tam..tehdy..jsem se zamilovala do Norska. A nechala si poté na velvyslanectví Norska vytisknout všechny české firmy, které spolupracují s Norskem. Šla jsem za takovou osobní výhodou možných služebních cest do země mého srdce. A tak jsem se ve 24 stala ředitelkou jedné firmičky o 50 lidech. Trošku jsem z ničeho hupla na nejvyšší pozici.
Kam růst dál…výš?
Možná naopak, ještě se dá růst do hlubin své duše. A tak jsem po deseti položila na stůl výpověď a šla za dalším hlasem srdce. Který propojil moji vášeň uměleckého světa a touhu pomáhat lidem. To první si myslím, že je fakt moje od narození a skrze mé rodiče dlouho nepoznané, to druhé si myslím, že je malinko, možná více doplňování všech mých zranění na mé životní cestě. Ať tak či tak, nějak to obojí se srdcem souvisí. A tak
jsem vznikly dvě moje firmy. Jdu a jdu a vím, že až zase na rádiu KISS bude anketa, kdo chce pracovat jen 4 dny v týdnu, tak já to nebudu. Nemám pevnou pracovní dobu, ale kus dne pracuji denně. Baví mě to a má to tolik odstínů, rána bývají tvořena moji největší touhou spojenou s uměním, kolem poledne a odpoledne bývám víc v pomoci lidem. Pracovní motivace je vlastně taky láska…. Jen ji najít, že?