Jeden z klientů mi nedávno poslal mail. Byla to žena klientka. Soubor mi nešel otevřít, chvíli s ním bojuji a vzdávám to. Odepisuji, že tento formát mi nejde otevřít.
Po chvíli přichází do mé kanceláře kolegyně Markéta a povídá: „Tak, sedni si k počítači a jdeme na to.“
„Jako na co?“ Odpovídám, protože počítač nemám ráda a očividně mě k němu tlačí.
„No, na ten soubor. Jdeme se s ním poprat. Jo a Petra (klientka) volala. Prý, každý na sobě musíme pracovat. A když chceš, aby naši klienti překračovali své hranice, máš se do toho opřít také.“
O ou?
Tak tahle dáma klientka má koule. Dokonce i mé ego nestačilo vykonat potřebu obhajoby a jen zíralo.
A tak už teď vím, že když vstupovala do našeho programu Moje firma a říkala, že šéfování a vedení lidí jí opravdu nebaví, tak překročila hranici století. Překonala svoji velikost, a ještě inspirovala učitele.
Smekám přede všemi a všem přeji tyhle okamžiky na majitelské a šéfovské cestě životem!