„Jakmile jsem si vyhrnula rukávy, práce šla sama,“ popisuje obchodní začátky Hanka.

Jak se máma dvou dětí Hanka osvobodila od zaměstnanecké mentality a začala svou realitu tvořit podle vlastních pravidel jako obchodnice Porta, už víte z tohoto článku. Nečekala ji však jen profesní změna, nýbrž hluboký osobní přerod. A jako každá proměna takového rozsahu provedla Hanku spoustou překážek, vítězství a lekcí. Co prožívala jako čerstvá obchodnice Porta?

Vize Porta je skvělá. Mám pocit, že obchodníka můžu dělat jen tady, nikde jinde bych nemohla. Přístup a hloubka partnerství, které majitelům českých firem ve vedení jejich společností nabízíme, mě naprosto odzbrojily,“ zní dojmy z prvního týdne. Hanka se školí, navštěvuje první klienty na základě navolaných schůzek a cítí, že je o ní u klienta zájem. Je to příjemné. Nezažívá žádné z pocitů „vnucování,“ které si do té doby s prací obchodníka spojovala. „Ale kdyby bylo vše nádherné a já plynule uzavírala jednu smlouvu za druhou, nic bych se nenaučila a nikam neposunula,“ pokračuje. „V začátcích jsem měla zázemí a veškerou podporu, z know-how jsem ovšem logicky neměla moc odžito a chyběla mi vlastní zkušenost. Výsledky jsem znala ze školení, ale neměla vlastní hmatatelné příklady.“

Zpočátku na sebe byla tvrdá a peskovala se, že postupuje pomalu. „Když se mi klient otevřel a svěřoval situace, které ve firmě řeší, třeba že nemůže najít loajální lidi nebo že je na všechno sám, měla jsem pocit, že musím znát odpověď a pomoci mu na místě,“ připouští, „přitom je to roční program, kterým naši klienti procházejí a sami si hledají nejen odpovědi, ale také odkrývají další řešení vedoucí k fungující firmě a šťastnému životu.“

Netrvalo dlouho a Hanka přijala za svůj přístup bojovníka: „Tak si vyhrneme rukávy a jdeme to společně řešit, co říkáte?“ To, že recept na zlepšení klientovy situace neznala, neznamenalo, že neexistuje. Nadchla se pro gro podnikání Porta – pochopit principy fungování firmy i jednotlivce. Začala být fascinovaná tím, že i podnikatelům některé věci fungují a jiné jde dělat líp. V tu chvíli se do své práce opravdu zakousla a ani nevadilo, že piluje další důležité obchodní dovednosti: „Jako spousta nováčků jsem nedotahovala. Měla jsem v sobě blok, že spolupráci přece nemůžeme uzavřít na první schůzce. Jednou jsem to ale zkusila: A proč to neuzavřeme rovnou?, hlesla jsem tehdy. Klient naprosto přirozeně souhlasil. A já koukala! Úplně jsem cítila, jak se mi v hlavě rozbilo zbytečné limitující přesvědčení,“ vysvětluje a s úsměvem hledí do budoucnosti. Jednou, za pár let, chce vyzkoušet lektorování klientů. A co vy, pošlete nám životopis taky rovnou? Nad čím rozmýšlet?